Projekt REFRESH přináší do Moravskoslezského kraje unikátní evropskou infrastrukturu, která významně posílí výzkumný a inovační potenciál regionu v klíčových oblastech: udržitelné energetiky, digitalizace a automatizace průmyslu, pokročilých environmentálních technologií i chytrých materiálových řešení. Jedná se o strategickou investici, která zásadně přispěje k rozvoji vědecké excelence a konkurenceschopnosti kraje nejen v rámci České republiky, ale i celé Evropy.

V říjnu 2026 se tato vize začala naplňovat: na VŠB-Technické univerzitě Ostrava bylo slavnostně otevřeno nové výzkumně-vývojové centrum CPIT TL4 s experimentálním polygonem pro testování autonomních vozidel a robotických systémů. S evropskou dotací 126 milionů korun z OP Spravedlivá transformace se jedná o největší investiční akci projektu REFRESH, jehož úkolem je přispět k proměně Moravskoslezského kraje na „chytrý a zelený“ region

Tento projekt hraje stěžejní roli v realizaci strategie SMARAGD, jejímž cílem je transformace Moravskoslezského kraje v moderní, technologicky vyspělý a environmentálně odpovědný region (SMARt And Green District). Klíčovým prvkem této strategie je rozvoj inovačního ekosystému s důrazem na tzv. živé laboratoře, které propojují akademickou sféru, progresivní podniky i veřejný sektor pod vedením Moravskoslezského kraje. Takto vzniklé synergie urychlují vývoj a zavádění inovací, které mají přímý dopad na regionální i národní úroveň.

Mezi hlavní aktivity projektu patří:

  • vědeckovýzkumné činnosti zahrnující nábor špičkových domácích i zahraničních odborníků, budování a modernizaci špičkové infrastruktury, efektivní propojení inovačních potřeb podniků s výzkumnými aktivitami a komplexní podpora transferu technologií a komercializace výsledků v rámci čtyř navzájem provázaných živých laboratoří:
    • Energy Lab – zaměřený na rozvoj udržitelných energetických řešení a dekarbonizaci, s cílem posílit energetickou a surovinovou soběstačnost regionu.  Vědeckým ředitelem laboratoře je prof. Stanislav Mišák, ředitel Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO a ředitel Národního centra pro energetiku.
    • Industry 4.0 & Automotive Lab – orientovaný na digitalizaci a automatizaci výroby a dopravy, zvyšující efektivitu a optimalizaci průmyslových procesů. Vědeckým ředitelem laboratoře je doc. Petr Šimoník, místopředseda představenstva Národního centra Průmyslu 4.0 a proděkan pro spolupráci s průmyslem FEI VŠB-TUO.
    • Materials & Environment Lab – specializovaný na vývoj nových materiálů a environmentálních technologií, přispívající k vyšší efektivitě a udržitelnosti moderního průmyslu. Vědeckým ředitelem laboratoře je prof. Radek Zbořil, opakovaně zařazený mezi nejcitovanější světové vědce v oblasti chemie a materiálového výzkumu (tzv. Highly Cited Researchers).
    • Social Lab – analyzující a řešící sociální aspekty zavádění nových technologií a jejich dopad na společnost, s důrazem na integraci sociální dimenze do všech aktivit projektu. Výzkum se zaměřuje na fenomény jako energetická chudoba, nezaměstnanost, kriminalita, sociální mobilita či rozpad rodinných vazeb, s důrazem na nejvíce znevýhodněné a zranitelné sociální skupiny, u nichž lze očekávat největší dopad transformace regionu. Vědeckým ředitelem laboratoře je dr. Ondřej Slach, prorektor pro strategii a rozvoj Ostravské univerzity.
  • výstavba nového centra CPIT TL4 včetně testovacího polygonu pro autonomní mobilitu a modernizace prostor v areálu VŠB-TUO.

Nové centrum CPIT TL4: šestipodlažní budova pro aplikovaný výzkum

Nový šestipodlažní objekt nabízí moderní zázemí pro zhruba 50 výzkumníků a pro úzkou spolupráci s průmyslovými partnery. Vědci se zde budou věnovat zejména automatizovanému řízení vozidel, systémům pro e-mobilitu a informačním a komunikačním technologiím pro průmysl – konkrétně aplikacím s využitím umělé inteligence a strojového učení, digitálním dvojčatům, zpracování signálů i obrazových dat.

Jedním z pilířů nového centra je i společné výzkumné pracoviště s prestižním korejským institutem KATECH, jedním z globálních lídrů v automotive technologiích. Nové prostory umožní rozvíjet i zcela nové výzkumné směry – od automatizovaných systémů řízení pro nákladní automobily a vozidla městské hromadné dopravy přes rozvoj e-mobility až po laboratoře pro práci s humanoidními roboty a pokročilé hodnocení signálu.

Unikátní 380metrový testovací polygon

Významným přínosem centra je 380 metrů dlouhý experimentální polygon, jehož trasa pracuje s různými poloměry zatáček podle potřeb budoucího testování autonomních vozidel. Při jeho stavbě byl použit cementobetonový kryt používaný na letištích, včetně speciálního česaného povrchu. Jde o uzavřené prostředí pro mobilní prostředky od automobilů až po humanoidy. Podobné polygony lze vidět například v některých univerzitních kampusech v zámoří, ale mezi tuzemskými univerzitami je VŠB-TUO první.

Centrum má i řadu environmentálních řešení: 92 fotovoltaických panelů o celkovém výkonu téměř 54 kWp (40 na střeše, 52 na fasádě), systém zachytávání a vsakování dešťové vody ze střechy, parkoviště i části polygonu a tepelné čerpadlo jako hlavní zdroj vytápění a chlazení budovy.

REFRESH si klade za cíl:

  • vybudovat silný inovační ekosystém v Moravskoslezském kraji napříč čtyřmi hlavními doménami specializace: nová energetika, automatizace a robotika pro výrobu a dopravu, digitalizace, nové materiály a environmentální technologie se zohledněním socioekonomických aspektů,
  • vytvořit více než 100 nových pracovních míst pro špičkové české i zahraniční výzkumníky,
  • zvýšit konkurenceschopnost kraje v získávání zahraničních grantů, posílit vědeckou excelenci a atraktivitu regionu jako významného centra vysokoškolského vzdělávání,
  • vybudovat evropsky významnou infrastrukturu pro výzkum a transfer technologií v zásadních oblastech a maximalizovat komerční využití výsledků výzkumu prostřednictvím efektivní spolupráce s průmyslem.

Projekt REFRESH tak představuje zásadní krok k posílení pozice Moravskoslezského kraje jako lídra transformace směrem k chytré, udržitelné a konkurenceschopné ekonomice budoucnosti.

Projekt přinese 106 pracovních míst ve výzkumu, 15 podaných patentových přihlášek, 50 projektů ve spolupráci s veřejnou správou, 450 impaktovaných publikací, 10 excelentních vědců.

Milníky projektu jsou následující:

V prvním čtvrtletí roku 2025 (konkrétně v lednu) byla zahájena výstavba nové budovy CPIT TL4, která byla v říjnu 2026 slavnostně otevřena. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 proběhne předložení průběžného hodnocení projektu (MID term evaluace). Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026 je poté plánována dodávka přístrojového vybavení.

Partneři projektu

  • Ostravská univerzita
  • Moravskoslezské inovační centrum Ostrava, a.s.
  • Fraunhofer-Gesellschaft zur Förderung der angewandten Forschung e. V.

Výzkumná spolupráce centra CPIT TL4 zahrnuje i společné pracoviště s korejským institutem KATECH, předním světovým centrem automotive výzkumu.

Mezi další partnery projektu patří celá řada malých a středních firem i velkých průmyslových hráčů, kteří přislíbili participaci na projektu – jde například o společnosti Cylinders Holding, ČEZ, Siemens, ŠKODA AUTO, T-Mobile Czech Republic, VALEO Autoklimatizace či Veolia Energie ČR.

Slavnostní otevření CPIT TL4

Harmonogram projektu

Partneři projektu

  • Ostravská univerzita
  • Moravskoslezské inovační centrum Ostrava, a.s.
  • Fraunhofer-Gesellschaft zur Förderung der angewandten Forschung e. V.

Seznámení s projektem
Nositel projektu:
VŠB – Technická univerzita Ostrava
Oblast podpory:
Výzkum a vývoj
Kraj:
Moravskoslezský kraj
Lokalita:
Kampus VŠB - Technická univerzita, Ostrava - Poruba

Typ projektu:
Investiční
Stav projektu:
Probíhá realizace

Celkové náklady:
2 625 000 000 Kč
Předpokládaná výše dotace:
2 231 250 000 Kč
Uvedené částky jsou pouze orientační a budou se pravděpodobně měnit.