Spravedlivá transformace představuje proces, v rámci něhož státy vytvářejí férové podmínky pro plynulý přechod od znečišťujícího způsobu výroby k udržitelné, odolné a klimaticky neutrální ekonomice. Důležité je předejít negativním socioekonomickým dopadům a nabídnout regionům a jejich obyvatelům perspektivní budoucnost bez těžby a spalování fosilních paliv (zejména uhlí).
Ve středu pozornosti spravedlivé transformace stojí tedy konkrétní regiony, konkrétní průmyslová odvětví, konkrétní podniky a samozřejmě konkrétní lidé, kterých se přechod na nízkoemisní ekonomiku citelně dotkne. V České republice je ozelenění a restrukturalizace ekonomiky největší výzvou zejména pro tři tzv. uhelné regiony – Karlovarský kraj, Ústecký kraj a Moravskoslezský kraj.
Právě pro ně bude cesta ke klimatické neutralitě náročnější než pro ostatní, a proto je třeba jim poskytnou zvýšenou podporu. Platí přitom to, že z úspěšně provedené spravedlivé transformace zmiňovaných krajů bude profitovat celé Česko. Pro samotné kraje je spravedlivá transformace nejen výzvou, ale zároveň i příležitostí k celkové modernizaci regionu a zvýšení kvality života jeho obyvatel.
V roce 2019 představila Evropská komise Zelenou dohodu pro Evropu (tzv. Green Deal), ve které se všech 27 členských států Evropské unie zavázalo, že do roku 2050 přemění Evropu v první klimaticky neutrální kontinent. Termín klimaticky neutrální v praxi znamená snížení vypouštění skleníkových plynů poškozujících klima až do té míry, do jaké je možné zbylé emise zachytit přírodními procesy v kombinaci s technologiemi.
Aby byl tento ambiciózní cíl dosažitelný, členské státy přislíbily do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 55 % oproti roku 1990. Naplnění tohoto cíle ale nebude mít rovnoměrné dopady na jednotlivé regiony. V roce 2020 proto Evropská komise představila nástroj, který má dopady zmírnit a celou transformaci umožnit. Tímto nástrojem je Mechanismus pro spravedlivou transformaci, který má členským státům s náročnou transformací finančně i technicky pomoci.
Mechanismus pro spravedlivou transformaci se dělí na 3 pilíře:
Uhelné regiony se potýkají s řadou problémů souvisejících s jejich průmyslovou historií i s probíhajícím odklonem od uhlí. Je to především vyšší nezaměstnanost, a to zejména v okresech spojených s těžbou uhlí. Dále se jedná o průměrně nižší příjmy, nižší vzdělanost, koncentraci vyloučených lokalit, odliv mladých lidí a s tím spojené stárnutí obyvatel. Nezanedbatelné jsou i rozsáhlé plochy po těžbě, které tvoří bariéry pro regionální rozvoj.
Fond pro spravedlivou transformaci je klíčovým nástrojem pro podporu území nejvíce zasažených přechodem na klimatickou neutralitu. Měl by zabránit prohlubování nerovností mezi regiony a zmírnit negativní dopad transformace na obyvatele regionů, zejména pak na zaměstnance postižených odvětví. Klíčem k čerpání jsou Plány spravedlivé územní transformace a byl vytvořen samostatný program financovaný z Fondu pro spravedlivou transformaci – Operační program Spravedlivá transformace (OPST). Operační program bude poskytovat financování čtyřmi způsoby: podporou strategických projektů, prostřednictvím tematických výzev a grantových schémat ve formě skupinových projektů a finančními nástroji.
V programu je pro období 2021–2027 k dispozici celkem 42,7 mld. Kč. Řídicím orgánem programu je Ministerstvo životního prostředí, zprostředkujícím subjektem Státní fond životního prostředí ČR.