1. výroční konference Operačního programu Spravedlivá transformace potvrdila potřebu pokračovat v transformaci uhelných regionů pro jejich lepší budoucnost.

Konference, která se konala v krásných prostorech kampusu Univerzity J.E. Purkyně v Ústí n. Labem, přilákala hojnou účast zástupců veřejné správy, odborníky z českých i zahraničních uhelných regionů a zástupce Evropské komise. Cílem bylo zhodnotit pokrok v transformaci uhelných regionů za poslední dva roky, inspirovat se příklady z dalších zemí a hledat odpovědi na klíčové otázky spojené s budoucím vývojem po roce 2027.

Spravedlivá transformace je proces, který má zajistit, aby změna z uhelné na zelenou ekonomiku byla spravedlivá pro všechny dotčené regiony a jejich obyvatele. Děkujeme všem partnerům na lokální i evropské úrovni za jejich aktivní spolupráci,“ uvedl Petr Hladík, ministr životního prostředí, ve svém úvodním projevu.

Hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec dodal: „Naše regiony mají šanci stát se příkladem pro ostatní. Transformace není jen o ekonomických změnách, ale hlavně o lidech, jejich vzdělávání a vytváření udržitelných životních podmínek.“

Na konferenci vystoupili také zástupci Evropské komise, včetně Pascala Boijmanse z DG Regio, kteří zdůraznili, že OP ST patří mezi nejúspěšnější programy v čerpání prostředků Fondu spravedlivé transformace (FST) v Evropské unii.

Program byl nabitý odbornými diskusemi

Dopolední část konference byla zaměřena na zhodnocení aktuálního stavu implementace OPST v českých regionech a sdílení inspirativních příkladů z jiných zemí Evropské unie, jako jsou Polsko, Estonsko, Maďarsko a Německo. V rámci panelové diskuse se debata zaměřila na efektivitu strategických projektů, finančních nástrojů i zapojení veřejnosti do transformačního procesu.

Celkové alokace prostředků 41,4 miliardy korun bylo k 10. lednu 2025 vyhlášeno 85,9 %, což odpovídá 35,6 miliardy korun. Právní akty byly uzavřeny pro 56,8 % alokace, což představuje 986 projektů, které již mohou čerpat prostředky na svou realizaci,“ uvedla ředitelka OPST R. Leistner Kratochvílová.

Workshopy přinesly zajímavé závěry

Odpolední workshopy se soustředily na hledání konkrétních řešení v klíčových oblastech transformace. Úspěch těchto interaktivních setkání byl důkazem, že otevřená komunikace a spolupráce mezi různými aktéry jsou nezbytné pro dosažení dlouhodobých cílů programu Spravedlivá transformace.

Podpora uhelných regionů by měla pokračovat prostřednictvím jednoho operačního programu se zachovanou strukturou a jedním státním komunikačním partnerem. Tento model umožňuje efektivní komunikaci, podporu lidského kapitálu přímo v území, kombinaci měkkých i tvrdých investic a strategické plánování bez soutěže mezi regiony. Mezi hlavní výzvy patří slabá administrativní kapacita, dlouhé schvalování projektů a nedostatek odborníků.

Strategické projekty mají pákový efekt, který je třeba zachovat a vytvořit návazné výzvy a aktivity. Je však nutné lépe popsat jejich dopady, vydefinovat jasné potřeby území a široce o nich diskutovat. Důležité je však zachovat strategická partnerství s veřejným sektorem. Zahraniční investice by měly přinášet přímý prospěch regionu.

Partnerství a komplexnost témat podporují dlouhodobost investic. Výběr strategických projektů musí být transparentní a participativní. Zároveň je nutné, zachovat i výzvy pro menší tematické výzvy, které budou navazovat na strategická témata.

Pokračování OPST 2 by se mělo zaměřit na zvýšení kvality života, podporu bydlení, zkvalitnění veřejného prostoru, čistou energii, komunitní energetiku, vzdělávání a transformace lidských kapacit, podnikání. Důležitým konsenzem bylo také zjednodušené financování a pravidla veřejné podpory pro uhelné regiony.

Zapojení veřejnosti do transformace vyžaduje jasný plán participativního přístupu, který bude součástí tvorby OPST 2. Klíčové je zapojení mladých, které by mělo probíhat cíleným oslovením bez očekávání okamžitých řešení. Sociální sítě nejsou samospasné, proto je důležité využít školy a jejich propojení se strategickými projekty. Motivací pro mladé by měla být vidina lepší budoucnosti a konkrétní příležitosti, jak se na ní podílet.

Pro úspěšnou transformaci je nutné zachovat kontinuitu podpory i v dalším programovém období. Odborníci se shodli, že uhelné regiony potřebují specifické finanční nástroje, které umožní rekonstrukce a výstavbu komunitních objektů, infrastrukturní investice i rozšíření bytového fondu, a to např. z nevyužívaných objektů. Podpora by měla zahrnovat financování projektové přípravy i realizace.

Malé obce by měly mít vyšší podporu, a to kombinací dotací a zvýhodněných úvěrů s dlouhou splatností a udržitelností. Inspirací může být brownfieldový fond z Moravskoslezského kraje, který lze aplikovat na potřeby Ústeckého a Karlovarského kraje. Pro začínající podniky by měly být dostupné zvýhodněné úvěry s minimálními omezeními a individuálním posouzením finanční situace.

Závěrem: Budoucí výzvy a příležitosti

Budoucnost financování transformace po roce 2027 zůstává klíčovou výzvou, přičemž Česká republika již nyní efektivně čerpá prostředky z fondu spravedlivé transformace. Pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti bude nutné pokračovat v podpoře z evropských fondů i po roce 2028. Konference potvrdila, že transformace uhelných regionů je komplexní proces, který vyžaduje propojení ekonomických, ekologických a sociálních aspektů. Strategické projekty hrají zásadní roli, protože kombinují investice do infrastruktury s podporou vzdělávání a inovací.

 

Děkujeme Univerzitě J. E. Purkyně za poskytnutí prostor a všem hostům i účastníkům za aktivní zapojení.

Záznam z dopoledního jednání je možné shlédnout na našem Youtube kanále na odkazu níže.

PREZENTACE KE STAŽENÍ ZÁZNAM KONFERENCE

Fotogalerie z konference

 

Program

Dopolední blok

  • 9:00 – 9:30 Registrace a ranní káva
  • 9:30 – 9:45 Úvodní slovo
    Mgr. Petr Hladík, ministr životního prostředí
    Mgr. Richard Brabec, hejtman Ústeckého kraje
    Pascal Boijmans, vedoucí oddělení Česká republika a Slovensko, DG Regio, Evropská komise
  • 9:45 – 10:45 1. blok – Jak daleko jsme s transformací v ČR nyní a jaká k tomu vedla cesta?
    Kde se nacházíme – Radana Leistner Kratochvílová, Ministerstvo životního prostředí, ředitelka Odbor podpory transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku

    Panelová diskuse:
    Jan Kříž, ministerstvo životního prostředí
    Petr Binhack, ministerstvo průmyslu a obchodu
    Miroslav Balatka, ministerstvo pro místní rozvoj
    Richard Brabec, hejtman Ústeckého kraje
    Martin Hurajčík, náměstek hejtmanky Karlovarského kraje
    Šárka Šimoňáková, náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje
  • 10:45 – 11:45 2. blok – Čím nás mohou v transformaci inspirovat uhelné regiony z dalších zemí EU?
    Pascal Boijimans (DG Regio) a Pavel Tychtl (DG Empl)
    Dariusz Stankiewicz, specialista na transformaci, Regionální úřad, Slezské vojvodství, Polsko
    Meelis Kuusk, generální ředitel Unie municipalit v regionu Ida – Virumaa Estonsko
    Zsuzsa Piskóti-Kovács, zástupce platformy spravedlivé transformace, Maďarsko
    Luise Port a Thomas Maurer, členové výzkumné platformy Land-Innovation-Lausitz

Odpolední blok

  • 11:45 – 13:00 Oběd a networking
  • 13:00 – 15:00 Odpolední workshopy:
    1. Jak jednoduše transformovat uhelné regiony i po roce 2027?
    2. Jak jednoduše zapojit veřejnost do procesu transformace?
    3. Jak jednoduše využít finanční nástroje v transformaci?
  • 15:00 – 15:30 Coffee break a networking
  • 15:30 – 16:10 Závěr
    Shrnutí závěrů jednotlivých workshopů a závěrečné slovo
 

Hosté

Současný ministr životního prostředí se problematice životního prostředí se věnuje více než deset let. Od roku 2014 zodpovídal za problematiku životního prostředí jako první náměstek primátorky města Brna a od roku 2019 je předsedou odborné komise KDU-ČSL pro oblast životního prostředí. V Brně se mu podařilo zavést dotační titul na tvorbu zelených střech nebo zachytávání dešťové vody.  Spolu s bývalou ministryní životního prostředí Annou Hubáčkovou připravoval program koalice SPOLU za životní prostředí a programové prohlášení vlády v této oblasti.

Je vrchním ředitelem sekce ekonomiky na Ministerstvu životního prostředí ČR. Věnuje se zejména implementaci evropských fondů a ekonomickým nástrojům pro podporu udržitelných projektů. K jeho klíčovým činnostem patří správa Operačního programu Životní prostředí, který financuje projekty zaměřené na zlepšení vodohospodářství, ochranu před povodněmi, retenci vody a další enviromentální opatření. V minulosti se podílel na optimalizaci administrativních procesů u evropských dotací. Působil také na Státním fondu životního prostředí v poradním sboru pro otázky rozdělování finančních prostředků Fondu do ochrany životního prostředí.

Působí jako výzkumný pracovník na Braniborské technické univerzitě (BTU) v německém Cottbusu. Od roku 2018 koordinuje společnou výzkumnou alianci „Land-Innovation-Lausitz“, která je financována německým ministerstvem pro vzdělávání a výzkum a zabývá se souběžnými výzvami klimatických změn a strukturální transformace v Lužici. Thomas Maurer je geolog a doktorát v oboru půdní eroze získal na univerzitě v německém Hohenheimu.

V letech 2014 – 2021 pracoval jako ministr životního prostředí ČR. V letošním roce byl zvolen zastupitelem a hejtmanem Ústeckého kraje. Od roku 2007 se zabýval otázkami evropské i tuzemské legislativy v oblasti životního prostředí, především problematice REACH, integrovaného povolení a systému emisních povolenek. Nyní je v jeho kompetenci oblast podpory podnikání, inovací a transformace, stejně jako oblast podpory Fondů spravedlivé transformace, fondů MŽP a MMR.

Je vědeckou pracovnicí a postdoktorandkou v Leibnizově centru pro výzkum zemědělské krajiny (ZALF) v německém Münchebergu. Ve své práci se zaměřuje na adaptaci na změnu klimatu a inovace jako součást přechodů k udržitelnosti v kontextu využívání půdy, zejména v zemědělské krajině. V současné době zkoumá, jak by transdisciplinární výzkum a inovace mohly přispět k socioekonomické a krajinné transformaci v Lužici, regionu, kde se postupně ukončuje těžba hnědého uhlí, ve východním Německu. Je také koordinátorkou výzkumné aliance „Land-Innovation-Lausitz“.

Je polský odborník, který se podílel na iniciativách zaměřených na udržitelnost životního prostředí. Pracuje v rámci Iniciativy EU. Podporuje zejména projekty zaměřené na transformaci regionů těžby uhlí a jejich přechod na udržitelnější ekonomiku. Aktivně se podílel na plánech spravedlivé transformace a na vývoji strategií na obnovu zasažených oblastí, podporu inovací a integraci zelených technologií. Zúčastňuje se mezinárodních projektů a sdílení zkušeností mezi regiony s podobnými problémy. Podporuje iniciativy zaměřených na lepší využití obnovitelných zdrojů a nové technologie.

Působí jako ředitelka odboru pro podporu přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku na Ministerstvu životního prostředí ČR. Její hlavní zodpovědností je implementace Fondu spravedlivé transformace zejména v „uhelných“ regionech, kterými jsou kraje Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. Koordinuje strategické projekty jako obnova krajiny, podpora vzdělávání, rozvoj malých a středních podniků. Podílela se na vzniku strategie RE:START. Zkušenosti získala na Ministerstvu práce a sociálních věcí, Ministerstvu pro místní rozvoj a také v Evropské komisi na DG EMPL.

Dr. Zsuzsa Piskóti-Kovács pracuje pro sekretariát Maďarské uhelné komise jako vedoucí oddělení na Katolické univerzitě Károly Eszterházy.  Aktivně se podílí na řešení enviromentálních problémů prací na územních plánech spravedlivé transformace (TJTP).  Cílem těchto plánů je usnadnit přechod od závislosti na uhlí k udržitelným zdrojům a podpora obnovitelných zdrojů energie. Tyto plány jsou součástí projektu LIFE – IP NORTH – HU – TRANS, který je zaměřen na podporu ekonomiky regionů zasažených přechodem na klimatickou neutralitu.

V současnosti působí jako generální ředitel Unie municipalit v regionu Ida – Virumaa v Estonsku. Tato pozice je významná pro regionální spolupráci a rozvoj včetně aktivit souvisejících s udržitelným řízením, odolností vůči klimatu a politikou životního prostředí.  Podporuje enviromentálně šetrné projekty, které kombinují udržitelný rozvoj a ekonomický přínos pro region, např. v oblasti turismu. Jeho role souvisí s dohledem nad regionálními projekty jako součást širších ekologických iniciativ EU a Estonska.

 

Ubytování a doprava

PRAKTICKÉ INFORMACE

Kde se nachází místo konání konference?  Podívejte se na mapu.

Jaká je nejbližší zastávka autobusu/trolejbusu? Kampus, Poliklinika

Doprava z hlavního nádraží Ústí n. Labem:

– 3 min na zastávku Mírové náměstí, následně autobusem/trolejbusem 81, 71 na zastávku Kampus
– 3 min na zastávku Mírové náměstí, následně autobusem 451 na zastávku Poliklinika

Parkování: Na placených parkovištích kolem areálu. Omezeně v kampusu, nutno vyplnit v registračním formuláři.

DOPORUČENÉ UBYTOVÁNÍ

Clarion Ústí nad Labem
– Cena za single pokoj : 1975 Kč
– Cena za dvoulůžkový pokoj: 2500 Kč
– Objednávejte mailem: d.jedlickova@clarion-hotels.cz, Heslo: TRANSFORMUJ

Interhotel Bohemia
– Cena za single pokoj: 1470 Kč
– Cena za dvoulůžkový pokoj (2 osoby): 1750 Kč
– Objednávejte mailem: info@ihbohemia.com, Heslo: TRANSFORMUJ

Hotel Větruše
– Cena za single pokoj: 1900 Kč
– Cena za dvoulůžkový pokoj (2 osoby): 2600 Kč
– Objednávejte mailem: hotel@hotelvetruse.cz, Heslo: TRANSFORMUJ
– Do centra se nejlépe lze dostat lanovkou. Zpáteční cesta stojí 60Kč. Lanovka jezdí každých 15 minut od 9:00 do 20:00.

 

Máte dotaz?

ENGLISH VERSION